TÁPU

3
2.7.20

Trpívám prázdnotou myslí a těl,
jsou všude kolem, toxický spad,
kéž by tak každý mozek měl
a dokázal ho taky používat.

Dnešní doba však nic moc neslibuje,
děti blbnou, ženský a dokonce i chlapi.
Hloupost je věc, která mě rozčiluje
a asi mě i mnohem víc trápí.

Vím, že se spíš setkám s nevděkem,
že si moc vymýšlím a kdesi cosi,
když mluvit chci s inteligentním člověkem,
to se prý už dávno nenosí.

A tak bloudím městem plným smogu
a hledám partnera do dialogu...

29.6.2020
Přečíst celý článek →

ZASE TĚ MÁM

2
17.6.20
Nemívám strach, když vlci potmě vyjí,
když mě moc štvou, plácnu je přes čumák.
To se spíš bojím, že trpím insomnií
a stýská se mi po tobě a ani nevíš jak.

Nemívám strach, když plamenní draci
pálí mé velké srdce na popel.
To se spíš bojím, že tě ztrácím,
jako se ztrácí teplo z našich těl.

Nemívám strach z noci i když meluzína
mi v temném lese vříská do uší,
bojím se spíš probouzet se nebo neusínat,
bojím se strachu, který netušíš.

Můj vlastní strach mě ve snech děsí,
bublina z voňavé jahodové pěny,
nejasná představa z toho že ji
kompletně a úplně vymyšlený...

17.6.2020 Přečíst celý článek →

PAŠÁK

2
8.6.20

Uchýlila jsem se dneska
mezi čtyři stěny.
Nejsem totiž vůbec hezká,
prase na rub otočený
a chrochtám jako dýchavičné kotě
mezi řádky básně o životě.

Uchýlila jsem se totiž
do mezery ve tvém hlase.
Já vím, je se mnou potíž,
na rub obrácený prase,
s kterým nemohoucnost tříská.
Jsou ti snad má slova blízká?

Z lítosti jsi mi hodil do klobouku kačku
a za rohem chystáš štafle na zabíjačku...

8.6.2020
Přečíst celý článek →