Lament alergika

Už je teplo, tak všichni pouští klimu
a venku to kvete, všude samej šeřík
a já pod rouškou tmy dusím rýmu,
pod očima pytle, no a v krku knedlík.

Je jaro, ptáci řvou jako vždycky,
snažím se nedýchat, rudá jako řípa,
krví oči zaltiý, oči alergický
prokapávám, no a z pylu chcípám.

Ale vydržím to, za měsíc to bude lepčí.
Vydržím to. A teď pardon. HEPČÍ!

27.4.2020